Jak legálně komunikovat udržitelnost a „eko“ balení: Pasti marketingu

Co a jak na obalech je relativně složitá věda, kde se spolu utkává marketing a kvalita. Ve finále je leckdy označení výrobku na hraně, a někdy i za hranou, pokud se tak majitel rozhodne. Je to o zvážení rizika odhalení a následků z toho plynoucích. Pokud víte, že vám marketing a označení zvedne obrat o xy % a tedy i zisk, tak vám to riziko za to stojí. Setkal jsem se i s případem, kdy se změnila legislativa a tudíž označení neodpovídalo realitě – rozhodovalo se pak mezi pokutou v řádu desítek tisíc korun nebo likvidací obalů za milion.

‍

Pokud tedy člověk chce komunikovat různé claimy, tvrzení aj., tak je potřeba si projít základní legislativu. Tou je Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin a jiné předpisy. Zároveň je užitečné se podívat a stáhnout si na stránkách SZPI dokument Excel v článku „Vodítka k problematice zdravotních a výživových tvrzení“, kde je přehledný, jasný a ucelený návod, který do značné míry pomůže.

‍

V Nařízení 1169/2011 v článku 7 je uvedeno:

‍

1. Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména:
   • Pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání;
   • Připisováním účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá;
   • Vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin;
   • Vyvoláváním dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou.
     ‍
2. Informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné.
   ‍
3. S výhradou odchylek stanovených v právních předpisech Unie, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu, nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat.
   ‍
4. Odstavce 1, 2 a 3 se rovněž použijí na:

• Související reklamu
• Obchodní úpravu potravin, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich uspořádání a místo vystavení

‍

Zároveň dle Vyhlášky 417/2016 Sb. o některých způsobech označování potravin informace o potravinách neobsahují zavádějící údaje jako:

a) potravina nebo její složka je „vhodná pro děti“, „domácí“, „čerstvá“, „živá“, „čistá“, „přírodní“ nebo „pravá“,

b) charakter potraviny je „dia“,

c) potravina je dietní nebo dietetická, nebo

d) potravina byla vyrobena podle náboženských nebo rituálních zvyklostí.

‍

V základu, pokud informace budou pravdivé, tak teoreticky nic neomezuje komunikovat udržitelnost a „Eko“ balení na obalu potraviny. Nicméně problematika značení je daleko složitější a uvedené předpisy nejsou úplným výčtem legislativy, takže je třeba posoudit každý případ samostatně včetně kompletní grafiky aj.

‍

Teoreticky si tedy umím představit, pokud bude doloženo podklady a daty, že na obalu bude uvedeno: „obal je z 80 % recyklovaného materiálu“ nebo „obal byl vyroben s využitím obnovitelné energie“. Což je dnes vlastně často využíváno v oblasti nápojů, kdy na obale najdeme „vyrobeno z xy % rPET“.

‍

Oproti tomu je potřeba dát pozor na claim „eko“ – jelikož biopotraviny a jejich značení je jasně definováno Nařízením. Dalším z tvrzení, na které je potřeba si dát pozor, respektive na použití znaku přeškrtnutého klasu pro označení bezlepku, kdy toto logo má ochrannou známku a lze ho použít pouze po uzavření smlouvy se Sdružením celiaků ČR, z. s.

Obecně tedy lze říci, že pokud není daná zamýšlená informace omezena legislativně a pokud je založená na realitě, máme k tomu podklady a důkladně jsme to zvážili, tak nezavádějící, pravdivé informace je možné na obalu použít.

‍