Nejlevnější bývá nejdražší. Jak vybrat poradce, který nezklame: praktický pohled z provozu

Život je ve své podstatě jednoduchý. To, co ho komplikuje, jsme my lidé –naše názory, úhly pohledu, soudy a očekávání. Poradenství je služba, a jako takové by mělo být jednoduché. To však neznamená, že není náročné; ne každý tu práci zvládne. Zkoušeli to u nás i lidé, kteří působili jako Quality Manažeři (QM) ve velkých i mezinárodních firmách, a prostě to nedali. Je to jiný obor a jiný styl práce. I když máte za sebou tým, u klienta jste sám za sebe: musíte rychle porozumět situaci, vztahům a procesům, reagovat a odpovídat. A někdy odpověď prostě neznáte. V takové chvíli je férové říct: tohle prokonzultuji s kolegy nebo se dotážu Státní veterinární správy (SVS) či Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).

‍‍

Širokost oboru a pokora poradce

‍

Mnohokrát jsem se cítil trapně, když se na úřadě tvářili, že pokud neznáte„triviální“ věc, jste laik. Potravinářství je široký obor a záběr poradce také– nikdo neví vše. Musíte se orientovat v různých typech výrob, z nichž každý má svá specifika, někdy i vlastní legislativu. Jeden den jste na porážce a bourárně masa, další u pekaře, pak v gastru, poté v dehydratované výrobě, v mlýně, pivovaru, u výrobce nápojů či kombuchy, v řeznictví, u výrobce uzenin, jindy na farmě u mlékaře nebo pěstitele mikrobylin. Stejně pestrá je i agenda:HACCP, značení, legislativa, hygiena provozu, školení zaměstnanců, DDD; někde působíte jako externí manažer kvality – inspekce v provozu, reklamace, řízení neshod apod. Některé závody jsou certifikované dle IFS, BRC nebo FSSC 22000; tyto standardy jdou nad rámec legislativy a zpřísňují požadavky, například na specifickou sledovatelnost, food fraud, food defense, plány analýz a frekvence laboratorních rozborů. Není ostuda přiznat, že se na něco musíte doptat. Za mě by se tedy dobrý poradce neměl bát říct, že něco neví a potřebuje si to ověřit nebo probrat.

‍

Pozor na všeználky a falešné experty

‍

Setkal jsem se s lidmi, kteří vás zahltí informacemi, působí, že umí všechno a nikdy se nemýlí. Ze zkušenosti se jim, kde to jde, vyhýbám. Potkal jsem je i u klientů – a bývá z toho průšvih. Mají svou „auru“ a vědí, kdy a co říct, což se líbí šéfům, protože působí jako odborníci, ale ve skutečnosti často znají jen povrch věcí. V jedné společnosti jsem takto narazil na pana X, který měl odpověď na všechno.

‍

Příklad z praxe: Když ego překáží rozumu

‍

Řešili jsme deratizaci: při auditu vyšly odchylky a kvalita práce nebyla dobrá. Máme ověřeného partnera, společnost Derator s.r.o. (majitel Tomáš Raška), se kterou máme výbornou zkušenost – byli v provozu během pár dní a do týdne jsme měli nabídku. Do toho ale vstoupilo ego pana X: odmítal „protekci“,trval na „transparentním“ výběrovém řízení a mnou doporučená firma prý z principu nemá šanci. Výběrové řízení se táhlo pět měsíců. Po třech měsících ujišťoval, že už je hotovo a že „jeho“ firma je sice nejdražší, ale nejlepší.Čtvrtý měsíc nic, pátý také – a já to upřímně vzdal. My jsme poradci: přinášíme varianty a scénáře, ale rozhodnutí a odpovědnost nese majitel. Když jsem pak po čase přijel do provozu, kdo tam nebyl? Pan X. A kdo tam byl? Derator s.r.o. –ta firma, která prý neměla šanci. Majitel to nakonec pochopil.

‍

Tři pilíře výběru kvalitního poradce

‍

Jak tedy vybrat kvalitní poradenskou společnost? Není snadné radit. Na trhu jsou samostatní živnostníci i pár firem. Je pravda, že z dlouhodobě zavedených jsme nejmladší, ale patříme k nejrychleji rostoucím – díky flexibilitě a přístupu. Jak jsem říkal na začátku: věci se snažíme zbytečně nekomplikovat a dělat je co nejjednodušeji.

Pokud mám poradit, podle čeho vybírat, vycházím z toho, jak vybírám své lidi a partnerské firmy:

• Komunikace – pružnost, rychlost, ochota;     poznáte už z prvního kontaktu.
• Transparentnost – jasné podmínky a ceny     (neplatíte „i za pozdrav“).
• Osobní dojem – lidská kompatibilita a důvěra     při setkání.

Leckdy se ukáže, že nejlevnější řešení je nakonec nejdražší. Nejsme ani nejlevnější, ani předražení; a když srovnám cenu s kvalitou odvedené práce, nestyděl bych se být klidně dvakrát dražší. Když vidím, jaká „kvalita“ je někdy dodána za podobné peníze, připadáme si občas jako charita.