Proč jsem dřív neměl rád ISO, a co to změnilo?

Své první auditorské zkoušky se zaměřením na ISO 9001 jsem složil v roce 2009. Naštěstí jsem se tehdy normou nemusel příliš zabývat, protože jsem působil jako inspektor SZPI a audity se prováděly primárně podle legislativního rámce. ISO pro mě tehdy bylo španělskou vesnicí – asi jako když vidíte češtinu, slyšíte češtinu, ale vlastně jí vůbec nerozumíte a nechápete, co tím chtěl básník říct. V té době se mi zdálo jednodušší porozumět svahilštině.

‍

Jak šel čas, začal jsem více pracovat se standardy GFSI (IFS a BRC). Ty pro mě byly jasně strukturované a srozumitelné. Oproti tomu bylo ISO takové „povídání bez hranic“. Naučil jsem se velmi dobře rozumět právnímu jazyku i standardům IFS a BRC, a hlavně s nimi kreativně pracovat. Moje kolegyně, která na ISO vyrostla, mi tehdy moc nerozuměla. Nechápala, proč já, který rád vymýšlím kličky k naplnění podstaty článku normy či paragrafu, vlastně nemám rád ISO, které mi dává takovou volnost. Jenže právě v tom v tom byl ten problém, přílišná volnost...

‍

Příliš volná pravidla nechávají až moc otevřené mantinely. Pokud jste zvyklí, že pro vystavení neshody nebo zákazu musí být pochybení jasně a precizně definované, je ISO peklo. U něj jste leckdy museli číst mezi řádky, co je tím vlastně v principu myšleno.

‍

Zároveň v sobě mám pachuť z toho, jak vypadala většina systémů, které jsem viděl v praxi. Byly šílené. Spíše se jednalo o vědecké práce než o funkční nástroje. Zaškatulkoval jsem si tedy ISO jako komplikovaný a nejasný systém. Až později u IFS a BRC mi došlo, že za to nemohlo ISO, ale lidé – respektive poradci, kteří ho zaváděli. Razili heslo „čím více stránek, tím více peněz“. Vytvářeli auru komplikovanosti a závislosti klienta na poradci, aby si zajistili stálý příjem. To mě nikdy nebavilo.

‍

Moje cesta k jednoduchosti

Naše systémy stavíme na jednoduchosti a funkčnosti. Pokud má klient chuť a čas, během zavádění se celý systém naučí a po auditu je schopen s ním komplexně pracovat sám. My pak fungujeme jako podpora, provádíme interní audity nebo se účastníme certifikací. Máme klienty, kteří si systém spravují sami, i ty, ke kterým jezdíme pravidelně, protože je to pro ně efektivnější než platit vlastního manažera kvality.

‍

Nyní, v roce 2026, už ISO rád mám. Proč? Zjistil jsem, že ho můžeme dělat stejně jako IFS. Jednoduše, přehledně a bez zbytečných nafouknutých textů. Klienti bývají překvapení, když jim řeknu, že svou pětistránkovou směrnici na řízení dokumentů mohou zahodit. Stačí mi půl stránky, a ještě to nemusí být samostatná směrnice, ale součást příručky.

‍

Vím, že příručka už není povinná, ale v našem stylu dokumentace je to nosný a funkční dokument seřazený podle normy. Slouží klientům jako přehledný návod, který je celým systémem provede.

‍

Příklad z praxe: Jak nepsat „romány“

‍

Pro porozumnění o čem mluvvím se podívejte na rozdíl v popisu článku 4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu.

‍

Takhle to často vypadá často (zbytečně složitě):

„Naše společnost Béďa Vopička s.r.o. má určeny interní a externí aspekty, které jsou relevantní pro náš účel a strategické zaměření, a které ovlivňují naši schopnost dosahovat zamýšlených výsledků našeho systému managementu kvality. Přehled interních a externích aspektů je uveden v Registru aspektů, souvisejících rizik a příležitostí dle ČSN EN ISO 9001:2016. Společnost monitoruje a přezkoumává informace o těchto aspektech. Výsledky jsou uvedeny ve zprávě PVK, která slouží jako vstup pro přezkoumání vedením.“

‍

A takhle to děláme my (stručně a jasně):

„Interní a externí aspekty (rizika a příležitosti) a zainteresované strany jsou popsány v Příloze XY, včetně metodiky hodnocení a opatření. Přezkoumání provádí manažer kvality průběžně (min. 1x ročně) se záznamem, který je součástí přezkoumání vedením.“

‍

Budoucnost ISO vypadá slibně

‍

Druhý důvod, proč jsem vzal ISO na milost, je směr, kterým se vydalo. Sjednocení struktury norem (Annex SL) dalo pravidlům jasný řád. Navíc se chystají změny pro rok 2026 a tento směr se mi líbí. Normy jsou srozumitelnější, požadavky jasněji popsané a člověk už nemusí tolik věštit mezi řádky.

‍

Lukáš Nuhlíček
Auditor a zakladatel společnosti Potravinářské poradenství, který se již více než 20 let pohybuje v oblasti kvality potravin. Díky své odbornosti a dlouholetým znalostem pomáhá firmám zvyšovat důvěru zákazníků, zajišťovat shodu s legislativou a nastavovat procesy, které vedou k dlouhodobé udržitelnosti a růstu.

Naši klienti