Revize označování alergenů - vše co potřebujete znát

V Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům jsou jasně definovány potravinové alergeny, které je nutné na etiketě zvýraznit. V současné době jich je 14, což je všeobecně známý fakt, jelikož se s nimi běžně setkáváme v prodejnách, v jídelních lístcích atd. V době vydání nařízení se také mluvilo o tom, že bude následovat celoevropský předpis, který upraví a sjednotí přístup k deklaraci jejich stop.

‍

Bohužel se tak doposud nestalo, a proto SZPI zaujala „nepsaný“ přístup: pokud jsou stopy na obalu deklarovány, považuje se za vyhovující výsledek laboratorního rozboru hodnota do desetinásobku mezní hodnoty. V praxi to znamená, že pokud mají např. arašídy mez detekce (tedy „nulu“) méně než 2,5 mg celkové bílkoviny alergenní složky na kg, pak při deklaraci „Může obsahovat stopy arašídů“ je jako vyhovující výsledek stále považováno množství do 25 mg/kg.

‍

Cílem je primárně to, aby se spotřebitel alergický na určitou složku mohl kvalifikovaně rozhodnout (vzhledem ke svému zdravotnímu stavu), zda si výrobek se stopovým množstvím koupí. Někdo má mírný průběh alergie či intoleranci a ví, že mu stopové množství neublíží. Oproti tomu člověk s prudkými reakcemi doprovázenými anafylaktickým šokem se takovému výrobku raději vyhne.

‍

Postup ohledně uvádění stop byl v roce 2018 národně upraven vydáním dokumentu „Stanovisko MZe (SZPI a SVS) k uvádění informací o možném a nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v potravinách ke dni 1. 7. 2018“. Tím byla nepsaná praxe vyhodnocování rozborů „legalizována“ a dostala oficiální rámec.

‍

Pro výrobce to má zásadní legislativní dopad. Pokud neuvede stopu a rozbor zjistí množství alergenní bílkoviny nad „nulovou“ hodnotu (viz Tabulka 1), je taková potravina podle čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 178/2002 považována za škodlivou pro zdraví. To s sebou nese:

‍

• Veřejné stahování potraviny z trhu (včetně negativní publicity v médiích).
• Nechtěnou „propagaci“ na portálu Potraviny na pranýři.
• Správní řízení a citelnou pokutu.

‍

Pokud výrobce stopy deklaruje, ale jejich množství neodpovídá realitě, jde „pouze“ o chybu ve značení. To sice také vede ke správnímu řízení, ale obvykle s nižší pokutou, protože ohrožení bezpečnosti potravin je posuzováno jako nejzávažnější delikt.

‍

Mezinárodní kontext a rizika exportu

‍

Pozor je třeba dávat u multijazyčných etiket při distribuci do jiných států EU. Nejdále je v tomto ohledu Nizozemsko, které od 1. 1. 2026 zavedlo přísná národní pravidla tzv. PAL (Precautionary Allergen Labelling). Ta omezují použití varovných tvrzení pouze na případy prokazatelného rizika křížové kontaminace a zakazují vágní fráze používané „pro jistotu“. PAL se v Nizozemsku nesmí použít, pokud nebylo identifikováno riziko překročení referenční dávky.

‍

Zatímco státy jako Německo, Belgie či Dánsko PAL uznávají jako dobrovolný nástroj založený na posouzení rizik, země jako Itálie či Polsko specifická pravidla pro stopy nemají. V praxi se tak může stát (jak jsem sám zažil u polských orgánů), že varování před stopami neuznají. Jejich přístup je striktně „pozitivní/negativní“ – pokud alergen není složkou a test jej odhalí (nad mez detekce), výsledek je nevyhovující bez ohledu na deklaraci stop.

‍