Složitostoznačování potravin podle nových pravidel

Proč je správné značení tak náročné?‍

‍

Správné značení potravin je podle mého názoru jednou z nejsložitějších oblastí v potravinářském odvětví. Možná si říkáte proč, když máme Nařízení 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům, které stanovuje relativně jasná pravidla pro to, jak správně označit potraviny podle nových pravidel. To sice ano, aleje potřeba si uvědomit, že spotřebitel vnímá obal jako celek – nejen text, ale i veškerou grafiku, názvy, obrázky atd. A právě v tom tkví hlavní problém.

Výrobce se snaží učinit výrobek atraktivní, aby se spotřebiteli líbil, v regálu vyčníval a zákazník po něm sáhl. Marketing a obchodní politika však mohou přinášet komplikace. Jakmile začneme používat různá tvrzení typu vhodné pro děti, čerstvý, zdravý, již se dostáváme do složitějších vod značení.

‍

Nejvíce problematické jsou doplňky stravy

‍

Nejsložitější jsou v tomto ohledu doplňky stravy. Představte si, že na obal umístíte obrázek Alp a slovo„Alpské…" – už to má zásadní vliv na celou řadu aspektů značení, zejména na otázku, zda suroviny skutečně pocházejí z Alp. Ještě problematičtější může být označení „Natur bylinky z Alp" – to je také skvělý základ pro komplikace. Jsou bylinky opravdu z Alp? Jsou skutečně přírodní? Pokud ne, takové značení kontrolou neprojde.

‍

Legislativní rámec - nařízení EU a potravinářské zákony

‍

Pokud by označování potravin obsahovalo pouze černobílý legislativní text, byla by situace relativně jednoduchá, avšak takové značení se používá výjimečně. V EU je závazné nové nařízení (ES) 1169/2011 platné ve všech členských státech, do kterého však vstupuje další legislativa. Značení v Česku se řídí například Zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách, Vyhláškou č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin, komoditními vyhláškami a dalšími předpisy EU.

Příkladem dalších nařízení EU může být:

• Nařízení (ES) 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách
• Nařízení (ES) č. 1334/2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na     jejich povrchu
• Nařízení (ES) 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování  potravin
• Speciální požadavky na značení alergenů podle čl. 21 Nařízení 1169/2011

(Tato veškerá legislativa je myšlena v platném znění ke dni sepsání článku.)

‍

Rozdíly mezi značením v Evropě a národními legislativami

‍

Značení na Slovensku, v Německu a dalších státech má svou vnitrostátní legislativu, takže z vlastní zkušenosti vím, že to, co je při značení v Česku v pořádku, na Slovensku v pořádku nebylo.Hezký příklad je u shea butter, tedy bambuckého tuku (oleje z máslovníku). U nás ho můžete nazvat Shea nebo Bambucký, při značení na Slovensku ho smíte nazvat pouze slovensky, tj. Bambucký a slovo máslo nemůžete použít nikde.

Máslo je totiž definováno v Nařízení 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a je definováno jako výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 %,avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a s nejvyšším obsahem tuku prosté mléčné sušiny do 2 %.

‍

Výklady dozorových orgánů

‍

A do toho je potřeba si uvědomit, že vstupují různé výklady a stanoviska MZe a dozorových orgánů SZPI, SVS atd., což ze značení dělá poměrně složitou věc.

‍

Profesionální pomoc s potravinářskou legislativou

‍

My máme na označování potravin pro Českou republiku a Slovensko kolegyně – specialistky, které se této problematice věnují více než 10 let, sledují změny v potravinářských zákonech, stanoviska atd. Já osobně značení v základu umím, ale ony jsou skvělé a stokrát lepší než já. Zároveň díky mezinárodní spolupráci umíme zkontrolovat značení takřka kamkoliv. Řešili jsme USA, Kanadu, Švýcarsko, Německo, Maďarsko, Polsko atd.